•  

    2014

    KG Energo s.r.o. začala provozovat kotelnu společně se společností GETEC se záměrem výstavby kotelny na spalování multiprachu.

  •  

    2010

    Rozhodnutím výkonného orgánu Města Františkovy Lázně došlo na základě usnesení č. 218/10 ze dne 28.4.2010 k rozdělení společnosti Františkolázeňská výtopna s.r.o. odštěpením nástupnické společnosti Technické služby Františkovy Lázně s.r.o. Františkolázeňskou výtopnu, s.r.o., vlastní 100 % podílem Město Františkovy Lázně.

  •  

    1998

    Založení Františkolázeňské výtopny, s.r.o., bylo schváleno usnesením městského zastupitelstva ve Františkových Lázních dne 3. prosince 1997. Vznik společnosti Františkolázeňská výtopna, s.r.o., je datován zápisem do obchodního rejstříku dne 21. ledna 1998. Tímto aktem převzala Františkolázeňská výtopna, s.r.o., veškeré závazky a pohledávky po zrušené příspěvkové organizaci Městské výtopně Františkovy Lázně, která zásobovala město Františkovy Lázně teplem od prosince roku 1964.

  •  

    1990

    Po roce 1990 byl provoz plynových kotlů čím dál nákladnější a proto bylo rozhodnuto výrazněji využívat uhelné kotle a plynový kotel provozovat jen při zvýšených odběrech tepla. V devadesátých letech byla vypracována nová strategie v provozování výtopny a předávacích stanic, které byly v té době převzaty od Podniku bytového hospodářství. Na kotlích K2 a K3 provedena generální oprava včetně jejich ekologizace. V roce 1995 byly uvedeny do trvalého provozu tkaninové odlučovače popílku uhelných kotlů. Těmito a dalšími opatřeními jsme snížili energetickou náročnost při bezporuchovém a ekologickém provozu.

  •  

    1969 - 1988

    V roce 1969 byla zpracována studie na rozšíření výtopny Františkovy Lázně. Jako první alternativa byla navržena rekonstrukce dvou stávajících kotlů ČKD Dukla 12 tp/h, na kotle s výkonem 25tp/h. Toto řešení však nebylo přijato. Po zdlouhavém jednání, kde bylo i uvažováno s připojením výtopny na plánovaný tepelný napaječ z elektrárny Tisová do Chebu, bylo nakonec v roce 1974 přistoupeno k výstavbě středotlakého parního, dvouplamencového kotle LOOS s jmenovitým výkonem 27 tp/h, vybaveným dvěma automatickými plynovými hořáky SAACKE s pořadovým číslem K4, tento kotel byl uveden do provozu v březnu 1976.

    Protože se pro zajištění dodávky tepla pro nově plánovanou výstavbu nemohlo počítat s dodávkou tepla z dosud nevyjasněného parovodu z elektrárny Tisová, začalo se v roce 1986 s výstavbou druhého plynového kotle s jmenovitým výkonem 27tp/h. Tento kotel byl úspěšně najet do provozu v květnu 1988 pod pořadovým číslem K5. Takže celkový instalovaný tepelný výkon výtopny Františkovy Lázně byl v r. 1998 necelých 64 MWt.

  •  

    1964

    V červenci roku 1964 byl uveden do provozu uhelný kotel s označením K1. V srpnu téhož roku byl uveden do provozu kotel K2 a v dubnu 1965 poslední uhelný kotel K3, všechny tři kotle byly shodné výrobky ČKD Dukla o jmenovitém výkonu 12 tp/h to znamená, že tepelný výkon instalovaných kotlů byl 24,6 MWt. Současně s dostavbou kotlů byly postupně uváděny do provozu jednotlivé etapy parovodů s připojením nových výměníkových stanic. Zpracováním nového výhledu rozšíření města z hlediska lázeňského, komunálního, bytové výstavby, cestovního ruchu a průmyslu nastal další požadavek v potřebě tepla, což tehdejší kapacita výtopny nebyla schopna pokrýt.

  •  

    1960

    V padesátých letech byl zpracován nový výhled rozvoje Františkových Lázní. Jako součást nového rozvoje města byla roce 1960 zahájena výstavba stávající výtopny, která měla zásobovat teplem celé území Františkových Lázní a nahradit jednotlivé kotelny v celém lázeňském území, které jednak byly dožité, neekonomické a vytvářely z hlediska čistoty ovzduší nežádoucí znečištění.

    Kapacita výtopny byla řešena na pokrytí stávajících objektů bez dalšího výhledu napojování nových objektů po dostavění výtopny. Z hlediska balneologických a komunálních potřeb bylo zvoleno jako teplonosné medium středotlaká pára. Byly vybudovány parovody k jednotlivým objektům a napojeny na technologické zařízení stávajících objektů rekonstruovaných z kotelen na výměníkové stanice, kde zůstalo staré technické vybavení. Vzhledem k tomu, že bytová výstavba předběhla dostavbu výtopny, museli být tyto nové byty vytápěny pomocí lokomobily, která byla umístěna v prostoru dnešní výměníkové stanice VS 100.